Název: Afghánistán
Anglický název: Afghanistan
Hlavní město: Kábul
Kontinent: Asie
Měna: afghání (AFA) =100 púlů
Jazyk: amharština, paštů
Počet obyvatel: 29 863 000
Rozloha: 647 500 km
2
Nejvyšší bod: Nošak (7.485 m)
Nejnižší bod: Amu Darya 258 m
Dovolená 2012 - Afghánistán
Obecně je možno říci, že Afgánistán má extrémě studené zimy a horká léta - typické klima pro polopouštní a stepní oblasti. Podnebí se však liší v závislosti na geografickém umístění. Zatímco hory na severovýchodu země mají subarktické klima, se suchými studenými zimami, hory na hranici s Pákistánem jsou silně ovlivňovány indickými monzuny (mnoho srážek).
Zájezd s dovolena-servis.cz
Nejrannější muslimské reference týkající se Afgánců a Afgánistánu pocházejí z 10. století n. l. ale kmeny předků moderních afgánců již v té době žily na afgánském území tisíce let. Po tyto ticíce let byl dnešní Afgánistán místem, kde se střetávaly kultury středního východu, centrální Asie, jižní a východní Asie.
Další informace - Afghánistán
Aramejci žijící na afgánském území byly poprve sjednoceni až za panovníka Daria I. - připadli pod správu Perské říše. S postupujícími věky pak agánské území spravovali a okupovali Babylóňané, Baktrijci, Arabové, Mongolové, Indové… V 18. století vznikla samostatná Afgánská říše pod vládou šáha Ahmada, rozprostírající se na sever po řeku Amu Darju, na západě do severní Persie, na východ do indického Kašmíru. V 19. století se pak o vliv na Afgánistán přetahovali rusové a angličané, což vedlo ke dvěma anglo-afgánským válkám. Britové zvítězili a Afgánistán se stal jakousi nárazníkovou zónou mezi Ruskem a britskou Indií. Roku 1919 proběhla třetí anglo-afgánská válka - za nezávislost. Po jejím vítězství afgánci opět vzali správu své země do vlastních rukou.
Od roku 1973 dochází v Afgánistánu k politickým nepokojům, které de-facto vedly k občanské válce. V roce 1979 provedla sovětská vojska invazi do země a obsadila hlavní město Kábul. Došlo k obrovským čistkám a etnickým nepokojům, statisíce lidí uprchlo do sousedních zemí. Sovětská vojska okupovala Afgánistán až do roku 1988. Občanská válka však s menšími přestávkami pokračovala a trvá dodnes.
Města v Afghánistán
Herát,
Kábul,
Mazar-I-Sharif
Okolní země
Uzbekistán Turkmenistán Pakistán Írán Čína